Text: Michal Horáček
Hudba: Josef Ferda
Měla jsem rezervy, bylo jich tolik.
Poznal to každej, kdo zblízka se kouk.
Sotva jsem tušila, kde si co holí
holky, co odbíraj časopis Vogue.
Četla jsem Padesát odstínů šedi,
dlouho jsem na nic tak nezírala.
Naivní po mámě, jo, to se dědí.
To je pak těžký, bejt Dokonalá.
Ref:
Dokonalá!
V práci i v neděli,
v kuchyni, v posteli,
lehounce perverzní,
jak o tom muži sní.
Zeptáš se, všechno ví.
Neptáš se, nemluví.
Jaktěživ neplakala:
Dokonalá.
Stačilo mrknout se na konkurenci:
Takovejch krásek a každá tak cool.
Dala jsem dva litry za kérku s věnci,
drakem a hadem, co obtáčí hůl.
Pak ještě piercing, na rajcovní místa,
Tak mi to řekli, a já to brala.
Možná je našel už evengelista,
známej té, co byla Dokonalá.
Ref:
Dokonalá!
V práci i v neděli,
v kuchyni, v posteli,
lehounce perverzní,
jak o tom muži sní.
Zeptáš se, všechno ví.
Neptáš se, nemluví.
Jaktěživ neplakala:
Dokonalá.
Po letech úsilí vím, jak se hraje
divadlo kabuki, na golfu putt,
zvládla jsem bhútánskou přípravu čaje,
šátky mám od Hermes, několik sad.
V jaderný fyzice sotva se ztratím,
v ping-pongu tři roky neprohrála...
Nevím jen, proč nikdo nevšim si zatím
toho, že teď už jsem Dokonalá.
Ref 2:
Dokonalá!
V práci i v neděli,
čerty i anděly
znejistím, odradím.
Asi to bude tím,
jak dobře všechno vím,
byť skoro nemluvím.
Jak bych teď zaplakala?
Jsem dokonalá. Jsem dokonalá. Jsem dokonalá.